Kozí noha a pampeliška, to jsou naše dnešní bylinky. Ptáte se, co mají tyhle dvě společného? Jak už název článku možná napovídá, obě jsou to tak trochu plevelné bylinky. Pokud jste nadšení zahrádkáři, tak jistě sami víte, jak je těžké, občas až nemožné, tyhle rostlinky vyhnat ze záhonků. I když se sebevíc snažíte, stačí, aby v zemi zbyl jen malinkatý kousek kořínku, a ty potvůrky vyrostou znovu.

Na druhou stranu, pokud jste nadšený bylinkář, tak tuhle jejich houževnatost jistě oceníte – nemusíte totiž hledat po celém okrese, kde byste tyhle bylinky ulovili, protože rostou snad úplně všude.

Pampeliška

Pampeliška je asi jedna z prvních bylinek, kterou jsme kdy začaly sbírat a nějak využívat. I když tedy ne úplně k léčebným účelům. Už jako malé holčičky jsme si pletly z pampelišek věnečky a dělaly prstýnky a hrály si na zahradě (mimochodem celé pokryté pampeliškami) na víly. A pampeliškové listy jsme zas trhaly pro králíčky. Ale to, že bychom pampelišku mohly chroupat stejně jako Ferda (každý králík se totiž u nás jmenuje Ferda), nás v té době ani nenapadlo.

Pampeliška jak je vytrvalá, tak je i užitečná. Můžete ji zužitkovat prakticky celou, od květu až po kořen. My sbíráme jen květy a listy a konzumujeme je nejčastěji čerstvé, ať už jako přísadu do různých salátů či smoothie, nebo z nich děláme bylinkovou polévku.

Kdo už jste pampelišku někdy ochutnával, tak jistě víte, že má trochu nahořklou chuť. A podle toho se také dá hned usoudit, na co by asi tak mohla být dobrá. Její hořká chuť napovídá, že pampeliška působí blahodárně na trávicí trakt, především pak na játra. Ale kromě toho má, jako asi každá bylinka, mnoho dalších léčebných účinků, takže ve výsledku vlastně pomáhá celému tělu. A navíc, nemá žádné negativní vedlejší účinky, takže ji můžeme konzumovat prakticky pořád.

Kozí noha

Tenhle název je asi trochu zavádějící, takže si to pojďme ujasnit hned na začátek. Pro všechny zapřísáhlé masožravce – jedná se opravdu o bylinku. A pro všechny rejpaly, ne nefunguje to tak, že zasadíte nohu a vyroste vám celá koza. I když uznávám, že někteří zastánci čistě rostlinné stravy by to možná ocenili. Tak, teď už máme snad všichni jasno, a můžeme se věnovat tomu podstatnému.

Celé jméno téhle bylinky je bršlice kozí noha, ale u nás se tomu nikdy neřeklo jinak, než kozí noha nebo kerhart. To, že to není úplně správný název, jsme vlastně zjistily teprve před pár lety, stejně tak jako to, že je to celkem užitečná bylinka. U nás to totiž vždycky byl jen hodně nepříjemný plevel.

Z kozí nohy sbíráme hlavně ty mladé světlezelené lístečky, ty starší už nejsou tak dobré. Čerstvá se, stejně jako pampeliška, výborně hodí do jarních salátů či smoothie nebo třeba do bylinkové polévky. A proč byste vlastně tenhle plevel vůbec měli jíst? Tak třeba proto, že obsahuje spoustu vitamínu C a i nějaké ty prospěšné minerály. Navíc pomáhá k odkyselení organismu, takže po zimě je naprosto ideální.

Mimo to, obklad z bršlice působí blahodárně při léčbě dny. A to tak že asi docela významně. Proč jinak by její název byl od této nemoci odvozen? Nejenže od této nemoci je odvozen latinský název této léčivky, ale představte si, že i název kozí noha prý vznikl od lidového pojmenování dny! Prvními příznaky dny je totiž ukrutná bolest v palci u nohy, který navíc krásně zmodrá – pak prý má stejnou barvu jako kopýtko mladé kozy a od toho vznikl název kozí noha. No není to úžasné, jak to ti naši předci vymysleli?!

 

I v tomto článku vám nabídneme jeden bylinkový recept, a sice již zmiňovanou polévku.

Bylinková polévka

Tato bylinková polévka je skvělá v tom, že je úplně jedno, jaké bylinky do ní dáte! Prostě co zrovna najdete, to tam dejte a uvidíte, jakou chuť dostanete. Je sice pravda, že chuť téhle polévky je trochu zvláštní a ne každého osloví, ale pokud jste nadšení bylinkožrouti, tak si vás určitě získá.

Potřebujeme:

• cca 4 větší brambory
• 1 l vody
• cca 4 – 5 hrstí různých bylinek (může jich být i více, prostě jak uznáte za vhodné)
• sůl, pepř
• kousek másla

Postup

Brambory oloupeme, nakrájíme na kostky, zalijeme vodou a necháme uvařit.

Uvařené brambory i s vodou dáme do mixéru a rozmixujeme. Je dobré, nedávat všechnu vodu z brambor najednou, abychom neměli polévku příliš řídkou, a přilívat ji až podle potřeby. Měla by nám vzniknout hladká hmota hustoty krémové polévky.

K bramborovému základu přidáme všechny bylinky (my jsme tentokrát zvolily kopřivu, kozí nohu, pampeliškové listy i pár květů, pár lístků šťovíku a sedmikrásku) a důkladně rozmixujeme. Osolíme a opepříme podle chuti, případně polévku zjemníme kouskem másla.

Na talíři můžete polévku dozdobit ještě nějakou tou bylinkou, abyste potěšily nejen jazyk, ale i oči. Dobrou chuť!